Češka beseda Virovitica
Češká beseda Verovice

Adresa: Zrinski vrt 11, Virovitica
Telefon: 098 584 211
Predsjednica: Jasna Berger

---

Sveti Nikola u Osnovnoj školi Virovitica

Sv. Nikola Češke besede Virovitica, sada već tradicionalno obilazi djecu u O.Š. Virovitica, uz prigodni "Mikulašsky program".
Sveti Mikulaš je ove godine osim zlatnim orasima i voćem obogatio dječju igraonicu sa prigodnim darovima.
S pozdravom AHOJ deca čekaju Nikolu, anđele i vražiče i dogodine.

---

Mikulašsky večirek

Virovitička «Češka beseda» organizirala je u povodu blagdana sv. Nikole za članove i goste «Mikulašsky večirek» ili Večer Svetog Nikole». Osim domaćina u programu je sudjelovala «Češka obec» iz Bjelovara. Folklorna skupina «Srce», glazbeni sastav «Stari prijatelji» i zbor bjelovarske udruge izveli su dio programa kojim je «Češka obec» nedavno obilježila 85 godina djelovanja.
Dobrodošlicu im je poželjela i Predsjednica naše «Češke besede» Jasna Berger.

---

Libra Češkoj besedi poklonila računalo

Kandidat Libre na listi za zastupnike Češke i Slovačke nacionalne manjine u XII. Izbornoj jedinici Ante Zadro poklonio je danas virovitičkoj Češkoj besedi radio-kasetofon. «Neprofitne udruge teško dolaze do financijskih sredstava potrebnih za kupnju uređaja potrebnih za rad. U kampanji želim učiniti nešto što će živjeti duže od dva predizborna tjedana bez obzora na rezultate izbora», rekao je Zadro.

---

IN MEMORIAM
Josip Matušek
Odlazak velikana češke riječi

DARUVAR - Češka manjina u Hrvatskoj ostala je bez jednog od najistaknutijih pripadnika, profesora Josipa Matušeka, koji je umro u utorak, nakon kratke i teške bolesti, u 84. godini. Svestrani kulturni djelatnik, istraživač i literat zadobio je za svoje izuzetne rezultate naslov počasnog člana Saveza Čeha i Češke besede Daruvar, a dobitnik je i prestižne nagrade češkog ministarstva vanjskih poslova Gratias Agit Jana Masaryka.
Nakon učiteljske škole i više pedagoške akademije diplomirao je hrvatski jezik i južnoslavensku literaturu na zagrebačkom filozofskom fakultetu. Učiteljevao je u više seoskih škola i daruvarskoj Gimnaziji, te vodio katedru srpskohrvatskog i češkog jezika na pakračkoj Pedagoškoj akademiji, nakon čijeg zatvaranja preuzima funkciju ravnatelja novinsko izdavačke ustanove češke manjine Jednota u Daruvaru i obnaša je do odlaska u mirovinu 1980. godine.
Objavio je mnoge sjajne pjesme i istaknute oglede o životu hrvatskih Čeha, a posebno su zapažene knjige o povijesti češke manjine "Česi u Hrvatskoj" i "200 godina zajedno". Kako je i sam rekao u razgovoru za Večernjak u povodu 80. rođendana, ideja je profesor Matušek imao puno, ali vremena malo. Tako mnogi rukopisi nisu objavljeni, a niz započetih projekata ostao je nezavršen. Uz ostalo, pripremao je rječnik istaknutih manjinskih djelatnika i najavljivao monografiju o Franti Burianu, a pisao je i roman s manjinskom temom.
Tijekom ravnanja Jednotom bio je glavni i odgovorni urednik manjinskog tjednika, te redaktor Češkog narodnog kalendara, literarnog podliska Studnice, časopisa Prehled, biblioteke manjinskog stvaralaštva, biblioteke Jaro, edicije školskih udžbenika i raznih drugih publikacija. Priredio je niz čitanki za manjinske škole podižući razinu učenja češkog jezika.
'U životu češke manjine valjda nije bilo područja u kojem Josip Matušek nije ostavio duboka traga. U redakciji Jednote i oko nje okupljao je manjinsku inteligenciju, odgojio cijeli niz novinara i literata', rečeno je na komemoraciji koja je u povodu smrti profesora Matušeka priređena u prostorijama Saveza Čeha.
Posljednji ispraćaj profesora Josipa Matušeka bio je u četvrtak, 7. kolovoza na gradskom groblju u Daruvaru.

Mato Pejić

---

Každá naše Beseda má nějakou svou zvláštnost či zajímavost, která ji charakterizuje. O České besedé Verovice bych řekla, že je i svým působením a způsobem práce skutečně mladá, nevšední a moderní. Přesvědčily mne o tom najen svazky dokumentů a fotografií, neuvrěřitelné množství korespodence, ale i zajímavé akce, jaké nepořádá jiný český spolek.
Na valné hromadě České besedy Verovice, která byla zároveň oslavou prvního výročí působení, dostal tento spolek neobyčajně cenný dárek – «otvřené okno do světa» v podobě webové stránky www.virovitica.net/beseda, která je součástí stránky www.virovitica.net. Autoři těchto stránek, novináři Slavica a Goran Gazdekovi, kteříjsou zároveň i členy virovitickéBesedy, je všem zámjemcům ochotně ukázali. Od nápadu k realizaci uplynulo velice malo času _ autoři, přestože češtinu neovládají, shromáždili i zpracovali veškerý materiál velmi rychle a vytvořili vkusné a informativní stránky.
Vřele vám doporučujeme: pohlédněte si tyto stránky, pokud tu možnost máte. Dozvíte se nejen všechno o vedení spolku a jeho skcích, ale také o tom, jak Česká beseda ve Virovitici vznikla, jak pracovala a jak byla 4. května minulého roku obnovena. Najdete tam také informace o všech akcích Beseda, a to zaznamenávané veknu dichvilně. Informace o valné hromadě 11. května, kdy měly webové stránky promoci, byla na s na stránkách zveřejněna už přištího dne i s odkazem na internetovou stránku www.virovitica.net. V několika nasledujících dnech přibyly i odkazy na texty uveřejněné v Jednotě. Informace ze všech akci jsou doprovázené relativně velkým množstvím fotografií, což ještě dodatečně zvyšuje zajímavost těchto stránek.
Jestli při prohlížení webových stránky Svazu Čechů, tím spíš, že se z nich můžete dostat pří na stránkyčeského velvyslanectví v RCH a na stránky města Vyškova. Virovitická Češká beseda, ale i ostatní Besedy by rozhodně měly odkazy na webových stránkách upozornit, že patří do velké rodiny českých spolků v Chorvatsku. (Libuše Stráníková, Jednota)

---

Nastup malih pjevača Marine Široky i Tomislava Per na dječjem festivalu u Končanici,
17. svibnja 2003.

---

Redovnom godišnjom skupštinom u mjesnom domu u Podgorju, virovitička Češka beseda obilježila je prvu godišnjicu rada.
Kako je istaknula predsjednica virovitičke Besede Jasna Berger, ova udruga je osnovana sa ciljem organiziranja kulturnog života češke manjine u Virovitici, ali i obogaćivanja virovitičkog kulturnog života uopće.
Koliko se u tome uspjelo, izvjestila je predsjednica kroz izvješće.
(više>>>)

U mjesnom domu u Podgorju program Skupštine obogatili su mali pjevači virovitičke Češke besede i daruvarska "Holubička".

---

Z VALNÝCH HROMAD KRAJANSKÝCH SPOLKŮ ČESKÁ BESEDA VEROVICE

Velmi úspěšný start

"Česká beseda Verovice může být právem pyšná na svou činnosti v prvním roce své činnosti, vyplynulo ze zpráv podaných na valné hromadě konané 11. května 2003 v pronajatém Domě místního výboru Podgorje u Virovitice.
Omezujícím prvkem v činnosti Besedy byl a je nedostatek vlastních prostor. Naštěstí beseďáci nalezli pochopení v základní škole Vladimir Nazor, kde probíhají kursy českého jazyka, a viditelné či slyšitelné výsledky se dostavily. Na valné hromadě zazpívali žáci velice vytříbenou češtinou.
Z velmi rozsáhlého plánu práce se Besedě nepodařilo kvůli nedostatku prostoru rozproudit činnost pěvecké sekce, kterou by vedl Nenad Kořínek, sbormistr smíšeného pěveckého sboru „Rodoljub“. Stejný osud sdílí hudební sekce, kterou povedou Alois Ditrich a Mirjana Milinovi- ćová. Folklórní sekce si obstarala i video a noty hanáckých lidových tanců a loutkářská sekce dostala loutky od přátel z Vyškova, ale i tyto sekce narazily na problém místnosti Sportovní sekci a její vedoucí Saneu Nađovou omezuje nedostatek vlastního prostoru jen v zimních měsících. Přes problémy prostoru se dobře uplatnila kuchařská sekce. Nedostatek prostoru však nezabránil pozvat k pohostinskému vystoupení Českou Besedu Ivanovo Selo, Velké a Malé Zdence, Rijeka a na tuto valnou hromadu divadelní skupinu České besedy Daruvar - sehrála hru Když si náš dědeček babičku bral - a čtyřku (M. Částek, R. Horký, J. Málek a D. Tomášek) hudebníků z Končenic, ke kterým se přidali tři hudebníci Virovitické Besedy (Alois Ditrich, Krešo Kepka a Antonín Horák) vyhrávali účastníkům valné hromady k pobavení.
Beseda se snaží získat od města Virovitica místnosti a věří, že tato záležitost bude do konce roku vyřízena. Své úsilí vedení Besedy zaměří také na pořízení stejnokrojů a ostatních potřeb pro hudební a pěveckou skupinu, na zahájení činnosti divadelní sekce, přípravu vlastního kulturně uměleckého pořadu, uspořádání českého bálu, přípravu materiálů pro monografii o Janu Vlašimském, prvním předsedovi České besedy Virovitica roku 1920, a organizaci zájezdu do České republiky.
Beseda Verovice může být spokojená se svou činností i být na ni pyšná." (Věra Bartošová, Jednota)

---

Proljetni zvuci Jana Vlašimskog
subota, 10. svibnja 2003.
(pogledajte>>>)o Janu Vlašimskom?>>>)

" Významný virovitický hudebník, hudební pedagog (vychoval řadu hudebníků - učil hře na klavír, harmoniku, violoncello, tamburu, housle a řadu zpěváků), sbormistr, skladatel a organizátor kulturních akcí a zakladatel České besedy Virovitice Jan Vlašimský podobně jako ostatní významné osobnosti kulturního, osvětového, společenského, hospodářského a politického života Virovitice pomalu, ale jistě upadají do zapomnění. V případě Jana Vlašimského by tomu měly zabránit Dny věnované tomuto významnému Čechovi a Virovitičanovi. Konaly se na iniciativu České besedy Verovice 10. května, letos poprvé. Jejich náplní byla tribuna Co víme o Janu Vlašimském a koncert pod názvem Jarní zvuky Jana Vlašimského.
O činnosti Jana Vlašimského jako organizátora kulturně osvětové činnosti české menšiny ve Virovitici hovořil prof. Václav Herout. Úvodem se zmínil o roli českých hudebníků v Chorvatsku, a proč výteční čeští hudebníci v 19. a první polovině 20. století volili pro svou činnost právě Chorvatsko.
Že je besední činnost Jana Vlašimského nedostatečně známa potvrdili i ostatní účastníci tribuny. Údaje prof. V. Herouta byly pro mnohé novinkou.
O vztahu současníků k Janu Vlašimskému mnohé říká Vzpomínka na Jana Vlašimského ve virovitickém týdeníku Hrvatski tjednik (1942), kterou přečetla prof. Dubravka Sabolićová, kustodka Městského muzea Virovitice. V článku se hovoří s velikým uznáním o půlstoletí jeho činnosti ve Virovitici a se smutkem konstatuje, že rok po jeho úmrtí na něho spoluobčané zapomínají.
Antun Zvonimir Zalar, dirigent virovitické městské dechové hudby od roku 1945, hovořil pochvalně o velmi obsažném notovém materiálu (vlastní skladby, aranžmá), který je třeba patřičně uspořádat a uložit v muzeu nebo knihovně.
Prof. Mirjana Vodopićová z virovitického městského muzea připomněla dluh, který má vůči Janu Vlašimskému jak spolek a sbor „Rodoljub“, tak Dobrovolný hasičský spolek, základní hudební škola „Jan Vlašimský“, městská dechová hudba...
Prof. Ivan Zelenbrz z městské knihovny a čítárny zastával mínění, že písemná pozůstalost Jana Vlašimského má být uložená a tím přístupná pro veřejnost i ve vlastivědném oddělení virovitické městské knihovny. Tentýž názor zastává vnučka Jana Vlašimského Ljerka Prpićová.
Na hudebního učitele zavzpomínal i jeho jediný žijící žák Ivan Kovačević, který učitele vnímal jako velmi váženého, velmi přísného a dobrého pedagoga.
Tribuna ukázala, že o Janu Vlašimském víme mnoho, ne však všechno. Podle prof. Pery Turčinoviće, ředitele virovitické základní hudební školy „Jan Vlašimský“, sice z hudebního života Virovitice nejvíce víme právě o Vlašimském, je však nutné objasnit, proč byl tak oblíbený, jaká byla jeho role v posilování národního uvědomění Chorvatů ve Virovitici a proč se po smrti Jana Vlašimského jeho dílo a činnost úmyslně zamlčovaly.
Koncert Jarní zvuky Jana Vlašimského se vnímal jako splátka jeho dlužníků. Na repertoáru byly skladby Jana Vlašimského, hrála je městská dechová hudba a skladby dalších autorů, hráli žáci základní hudební školy Jana Vlašimského a zpíval smíšený sbor „Rodoljub“. Bohdana Šolcová zahrála a zazpívala několik lidových dudáckých skladeb. " (V. Bartošová, «Jednota», 17. svibnja 2003.)

---

Izložba slika "Virovitica-Vyškov-Prag"
Vyškov, 24. ožujka 2003.
(pogledajte>>>)
Chorvatské výtarnice z partnerského města Virovitica předaly v rámici vernisáže v Turistickém Informačním centru finanční dar grafíkovi Jaroslavu Krejčímu, jehož pržský ateliér zničila povodeň.
Po loňských povodních hledali výtvarníci z České besedy Verovice ve městě Virovitica umělce, který potřebuju pomocou ruku. Bývalý starosta Miloš Olik je nasměroval na 74 letého Jaroslava Krejčího, jehož životní dílo – Divadelní jarmara Alfreda Radoka a Jana Grossmana, zahmující asi 2000 fotografií, zůstalo pod vrstvou bahna.
Čtyři malitky – členky Besedy – Jaroslava Luličová, Ankica Fijalová, Tatjana Luličová a Jasna Bergerová věnovaly každá sedm svých obrazů s náměty krajiny, městských technikou pastelu a akvarelem. Zájemci je mohli koupit na výstavě pod názvem «Virovitica-Praha-Vyškom – Umělci bez hranie» otevřené u přiložitosti lendnového mezinárodního trhu Viroexpo ve Virovitici.
Humanitární akce vyvrcholila v ponděli 24. března ve Vyškově, kde u přiležitostí výstavy svých prací chorvatské výtvarnice předaly Jaroslavu Krejčimu finanční podporu na sanaci ateliéru. Zjevně dojatý malitky děkoval: «Prahu nezajímám, ale lidé, kteří jsou tak daleko ode mně, a kteří mé téméř ne znají, mi podali pomocnou ruku.» (aši, «Vyšovské noviny»)

Virovitičani rasplakali češkog umjetnika

"Jaroslav Krejči, poznati češki umjetnički fotograf i predavač na praškoj Akademiji za film i televiziju nije mogao suspregnuti suze kada mu je predsjednica virovitičke «Češke besede» Jasna Berger, tog dana, u Galeriji Turističkog ureda u Vyškovu, gradiću u južnoj Moravskoj, uručila 1800 eura. Znao je praški boem da se u toj Hrvatskoj, u maloj Virovitici, ne živi ništa bolje, da se i tamo novac zarađuje teškom mukom, da i tamošnji umjetnici čekaju kakvog dobrog mecenu… Na posljetku, znao je da i tamo ima ljudi koji su ostali bez doma, ne prirodnom nepogodom, kao on, nego još gore – kuće su nestajale u ratnom vihoru. I zato ga je potez hrvatskih prijatelja ganuo do plača, zato nije bilo riječi (ni na hrvatskom, ni na češkom) kojima je mogao izraziti zahvalnost.

Virovitica-Vyškov-Prag
Novac uručen panu Krejčiju prikupljen je prodajom slika sa izložbe «Virovitica–Vyškov– Prag» koju su članovi «Češke besede» postavili u okviru međunarodnog gospodarskog sajma «Viroexpo 2003» u siječnju ove godine. Bilo je izloženo po sedam likovnih radova poznatih virovitičkih slikarica Jasne Berger, Ankice Fijala, te Jaroslave i Tatjane Lulić.
Umjetniku u čast, u Vyškovu, gradu prijatelju Virovitice, krajem ožujka otvorena je izložba likovnih radova donatora slika, članica «Češke besede» U galeriji Turističkog ureda izložbu je otvorio gradonačelnik Vyškova, Petr Hajek.
Virovitičanima je o sudbini češkog fotografa, specijaliziranom za kazališnu fotografiju, pričao bivši gradonačelnik Vyškova Miloš Olik za čijeg je mandata. 8. prosinca 2001. godine u Virovitici i potpisana Povelja o prijateljstvu dvaju gardova.
«S Jaroslavom sam se upoznao 2001. prilikom proslave 860 godina prvog pisanog spomena Vyškova. Među programima bila je i izložba njegovih fotografija. Shvatio sam da je Krejči jedna izuzetna osoba, vrhunski intelektualac i umjetnik, a nadasve dobrodušna osoba. Družili smo se nakon toga privatno nekoliko puta. Vrlo je skroman, kada sam mu rekao da mu Virovitičani žele pomoći gotovo da nije htio prihvatiti», rekao nam je gospodin Olik.
U ljetošnjim poplavama vodena stihija odnijela je gotovo sve što je Krejči stvarao u proteklih 35 godina. Voda je zarobila fotografije, fotoaparate, skice, knjige – čitav život. Dvadeset studenata pomoglo mu je iznositi uništene fotografije i poplavljeni život iz atelijera pokraj Vltave.
- Strašno, ne mogu se toga ni sjetiti - prozborio je drhtavim glasom Krejči.
Njegov tridesetogodišnji rad bit će okrunjen knjigom fotografija – retrospektivom svega onoga što je radio. Knjiga će imati 380 stranica i 750 fotografija, a bit će gotova do 10. lipnja ove godine za kada je u Pragu zakazana promocija na koju su pozvani i hrvatski prijatelji iz Virovitice.
Prve kazališne fotografije Krejči je snimio 1964. godine, kada mu je bilo 35 godina. Fotografirao je praški balet.
- Kada ih je vidio režiser Jan Grosamn koji je tada radio Kafkin Proces toliko se oduševio da me je pozvao, ne da fotografiram, nego da igram u predstavi. Znao je da češke vlasti u inozemstvo neće pustiti fotografa pa me je prijavio kao glumca. S tom predstavom sam obišao svijet, a gostovali smo i u Zagrebu. To mi je promijenilo život, od tada sam se posvetio samo kazališnoj fotografiji. Tada mi je bilo 35 godina - sjeća se Krejči koji je, kao sin režisera i glumice odrastao u kazalištu.
Virovitica kroz objektiv praškog fotografa
Od kada mu je poplava uništila atelijer pan Jaroslav je odložio fotoaparate. Shrvan tragedijom i patnjom za svojim originalnim djelima koje je odnijela rijeka koju je obožavao nije snimio ni jednu jedinu fotografiju. Obećao je, međutim, da će uskoro, prvi put nakon poplave, nakon tog kobnog ljeta 2002. godine uzeti fotoaparat u ruke i fotografirati Viroviticu. Bit će to najbolji način, kazao je, da se oduži virovitičkim prijateljima.
«Nenormalni» predavač na Akademiji
Jaroslav Krejči je bio izvanredni predavač na poznatoj i uglednoj praškoj akademiji. «Nenormalni», kazao nam je i zavrtio kažiprstom po sljepoočnici. «Smatrali su me ekstremnim i kao takav nisam morao dolaziti na fakultet već su studenti dolazili k meni. Tako sam im mogao govoriti što sam htio, a ne što sam morao».
Na akademiji je predavao i brojnim studentima s područja bivše Jugoslavije. Družio se i zajedno radio s brojnim umjetnicima iz Hrvatske, a posebno ističe splitskog fotografa Čedu Butinu. Studenti ga pamte po savjetu: Zaboravite sve što sam vam rekao, napravite po svom, tek onda ćete to biti vi»." (Goran Gazdek, "Virovitička Pusa" )

---

Prodajna izložba slika za pomoć Jaroslavu Krejčiju, umjetniku iz Praga
Virovitica, 24. - 26. siječnja 2003.

"U okviru osmog međunarodnog sajma gospodarstva, obrtništva i poljoprivrede «Virexpo 2003» otvorena je prodajna izložba slika članova virovitičke «Češke besede» i Likovnog kluba «Nikola Trick». Prihod od prodaje slika namijenjen je likovnom umjetniku Jaroslavu Krejčiju iz Praga čiji je atelje s više stotina slika i gotovo cjelokupna imovina stradala u katastrofalnoj poplavi koja je ljetos zadesila glavni grad Češke Republike.
Izloženo je trideset radova Jaroslave Lulić, Ankice Fijala, Jasne Beger i Tatjane Lulić.
Dio je to humanitarne akcije koju je pokrenula virovitički ogranak «Češke besede». Prema riječima predsjednice udruge Jasne Berger ova izložba i pomoć praškom umjetniku jedan je od načina ostvarivanja čvršće veze između Virovitice i Češke.
Prihod od prodaje slika bit će uručen osobno Jaroslavu Krejčiju 24.ožujka prigodom otvaranja izložbe «Virovitica-Viškov-Prag». Izložba virovitičkih likovnjaka u češkom gradu Viškovu s kojim je Virovitica prošle godine potpisala povelju o prijateljstvu bit će otvorena do 4. travnja." (Goran Gazdek, "Glas Slavonije")

---

Sveti Nikola
Virovitica, 6. prosinca 2002.

"Pro viroviticke Čechy byl letošní Mikuláš zvláštni a nezapomenutelnou událostí. Poprvé se tu totiž objevil češki hovořici Mikuláš, a poprvé tu zazněly česk´»mikuláské» písničky, doprovázené pravými dudami.
V základní škole Vladimira Nazora ve Virovitici, kde od začátku letošního školního roku probíhá kurz českéhno jazyka pro dospělé i pro děti, se Mikuláš se svým doprovodem představil poprvé, a v kraásné příhodněvyzdobené hale školy ho vítala kupa dětí. První překvapení z neobvyklého zvuku dud v rukou paní učitelky Bohdany Šolcové vystřídalo nadšení z nezvykl´podívané. Nevadila jim čeština, kterou Mikuláš pro lepší srozumitelnost prokládal chorvatskými slovy (prý že se v Čechách začali také učit chrovatsky).Potleskem odměnily každý rošt'ácký kousek dvou malých čertů i každou písničku, kterou děti ve scénce zpívaly, aby si vysloužily odměnu. Někteří se osmělili a na Mikulášovu výzvu také přišli zazpívat, až zpívali všichni přítomní. A dárek od Mikuláše dostala i ředitelka školy.
Stejně tak byla sympatická mikulášská scénka přijata i na dalších místech. Sympatická maskovaná skupinka totiž navštívila i další dvě virovitické školy, a Česká beseda Verovice nechtěla vynechat ani starostu města a některé své příznivce." (Ls/Žp, «Jednota»)

---